Cena předsedy Senátu Miloše Vystrčila za knihu o svobodě
Významnou novinkou loňského veletrhu byla cena předsedy Senátu Miloše Vystrčila za knihu o svobodě. Udílela se poprvé a získal ji Petr Třešňák za knihu Důstojnost (vydalo Druhé město).
Cena se bude udílet i letos na 36. Podzimním knižním veletrhu. Knižní influenceři – Lucie Hartmannová (@lhartmannova), Annette Kovářová (@ann.ctenarskyklub), Jakub Pavlovský (@bookscalling) a Oldřich Suchý (@zanicenyknihkupec) vybrali k 30. červenci 2026 z původních českých knih vydaných za poslední dva roky (od začátku ledna 2025 do konce srpna 2026 každý jeden titul. Žánr nebyl omezen – mohla to být beletrie, literatura faktu, dětská literatura… Důležité je téma svobody. Z návrhů influencerů vybere vítěznou knihu předseda Senátu Miloš Vystrčil a předá jí cenu v první den Podzimního knižního veletrhu – v pátek 16. října v 11 hodin na Schodech Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě.
Nominované knihy:
Oldřich Suchý nominoval román Petry Klabouchové Duch Pankráce, který vydalo nakladatelství Host. Duch Pankráce – Petra Klabouchová | Nakladatelství Host
Zde je jeho zdůvodnění:
Jako zarytý beletrista i tentokrát nominuji beletristickou knihu. Její aktéři jsou zdánlivě obyčejní lidé, kteří se pustili do protifašistického odboje, ale měli smůlu, že byli odhaleni a zatčeni. V Pankrácké věznici čekají na popravu v tzv. sekyrárně, zřízené v dubnu roku 1943, na poslední cestu.
Petra Klabouchová vypráví jejich příběh, ale hlavně oživuje vzpomínku na Karla Rameše, který byl tehdy vězněn za hospodářský delikt. Ve funkci chodbaře se mu podařilo vybudovat síť pro posílání motáků nejen ve věznici, ale také za jejími zdmi. Všechny pečlivě opsal a spolu s fotografiemi doma archivoval. Po válce pak sepsal dvousvazkovou knihu Žaluji: Pankrácká kalvárie, kde všechny tyto dokumenty otiskl. O totéž se pokusil znovu po letech, tentokrát se však jednalo o dokumentaci zločinů komunismu. Kniha se měla jmenovat Žaluji: Národní kalvárie za vlády komunismu, ale při autorově zatčení se pro režim výhodně ztratila.
To nejlepší, co se autorce touto knihou podařilo, bylo ovšem procitnutí mnoha rodin, které se začaly zajímat o osudy svých předků. I díky knize Žaluji, o které neměli ponětí, se konečně dozvěděli, jaký osud je tehdy potkal. Někteří neměli žádnou fotografii a našli ji až právě v této knize, když jim snímek babičky či dědečka Petra Klabouchová vyfotografovala a poslala.
Pokud vím, autorka se také aktivně snaží o nové vydání obou svazků knihy pana Rameše, když už ne ve fyzické podobě, tak alespoň v elektronické. Její zápal pro tento příběh a úcta k němu mi dělají radost, protože se nejedná jen o pouhé vytěžení zajímavého tématu, ale o knihu, která rozproudila na nějaký čas diskuzi a některým rodinám pomohla získat odpovědi na otázky.
Dnes bohužel knižní sláva trvá sotva dva měsíce a potkalo to i Ducha Pankráce. Ocenění by mohlo této knize prodloužit životnost a pomoci déle udržet tuto kapitolu z našich dějin v širším povědomí.
Jakub Pavlovský nominuje studii Pavla Pospěcha Osamělí hrdinové, kterou vydal rovněž Host. Osamělí hrdinové – Jak kultura autonomie rozleptává společnost – Pavel Pospěch | Nakladatelství Host
Svou nominaci zdůvodňuje takto:
Knihu Osamělí hrdinové sociologa a publicisty Pavla Pospěcha nominuju proto, že mimořádně originálním způsobem otevírá jednu z nejzásadnějších otázek současnosti: Co dnes vlastně znamená být svobodný? Na první pohled pojednává o individualizaci, autenticitě či populární kultuře, ve skutečnosti je však především knihou o svobodě – o jejích možnostech, paradoxech i ceně, kterou za ni současná společnost platí.
Autor ukazuje, že svoboda není pouze politickou hodnotou nebo absencí vnějšího útlaku. V podmínkách dnešní západní společnosti se stala téměř morálním imperativem. Jednotlivec je stále svobodnější rozhodovat o svém životě, současně však nese stále větší odpovědnost za důsledky svých voleb. Pospěch přesvědčivě popisuje paradox individualizace – to, co vnímáme jako rozšiřování svobody, se může proměnit v novou formu tlaku. Jak píše: „Zatímco individualizace z nás dělá přetížené manažery vlastních životů, kteří musí stále znovu hledat privátní řešení vršících se společenských problémů, kultura autonomie tuto nejistotu převléká do jásavého obalu: máte svobodu se rozhodnout, můžete si dělat věci po svém, nebojte se být výjimeční.“
Právě tím kniha významně rozšiřuje debatu o svobodě. Nevede čtenáře k odmítání svobody, ale k přemýšlení o tom, zda lze skutečně hovořit o svobodném životě bez důvěry ve společné instituce, bez solidarity a bez společnosti, která jednotlivce nenechá nést všechna rizika o samotě. Pospěch ukazuje, že kultura autonomie postupně oslabuje instituce, které společnost drží pohromadě, a přispívá k informačnímu chaosu, nejistotě i snadnější manipulovatelnosti veřejnosti. Svoboda se tak může stát nejen prostorem pro rozvoj člověka, ale také prostředím, ve kterém osamocený jedinec snadněji podléhá populismu, dezinformacím či ekonomickým tlakům.
Mimořádnou hodnotou knihy je také její argumentační poctivost. Autor své závěry neopírá o dojmy ani ideologii, ale o rozsáhlou sociologickou literaturu, výzkumy i konkrétní příklady z každodenního života, médií a populární kultury. Díky tomu vzniká text, který je přístupný a srozumitelný, místy ironický a humorný, ale zároveň intelektuálně přesný a společensky mimořádně aktuální. V době, kdy je svoboda často redukována na neomezenou svobodu volby nebo individuální seberealizaci, přinášejí Osamělí hrdinové potřebnou protiváhu. Připomínají, že svoboda není samozřejmá ani bezbřehá, ale že existuje pouze ve vztahu k druhým lidem, společným pravidlům a institucím, které umožňují svobodnou společnost dlouhodobě udržet. Právě proto považuju tuto knihu za mimořádně relevantní pro Cenu předsedy Senátu za knihu o svobodě.
Lucie Hartmannová nominuje knihu Vratislava Maňáka S Wittgensteinem v gay sauně, vydanou také v nakladatelství Host. S Wittgensteinem v gay sauně – Vratislav Maňák | Nakladatelství Host
Zdůvodnění nominace:
S Wittgensteinem v gay sauně vnímám jako knihu o svobodě jazyka, myšlení i identity. Skrze queer zkušenost Vratislav Maňák ukazuje, že svoboda znamená také možnost být vyprávěn jinak než jako stereotyp, senzace nebo společenský problém. Citlivě propojuje filozofii, kulturní historii i osobní zkušenost a připomíná, že jazyk, kterým o druhých mluvíme, určuje i prostor, který jim ve společnosti dáváme.
Annette Kovářová nominuje knihu Martiny Kopečkové Žena v pasti, kterou vydalo nakladatelství XYZ-Albatros Media. www.xyz/tituly/97895966/zena-v-pasti/
Zdůvodnění nominace:
Kniha Žena v pasti vypráví o psychickém i fyzickém domácím násilí, kdy hlavní hrdinka Denisa nepřijde o svobodu ze dne na den, ale ztrácí ji pomalu a nenápadně, pod tlakem manipulace.
Přestože v poslední době znovu otevřel veřejnou debatu o domácím násilí seriál Monyová, který připomněl tragický osud spisovatelky Simony Monyové, mám pocit, že se o psychickém a domácím násilí stále nemluví tolik, kolik by si toto téma zasloužilo.
Právě proto považuji Ženu v pasti za důležitou knihu. Přestože je příběh napsán velmi jednoduchým stylem, věřím, že právě díky tomu dokáže oslovit širší spektrum čtenářů a přiblížit jim zkušenost lidí, kteří se v podobném vztahu ocitli.
Věřím, že pro někoho, kdo právě prožívá podobnou situaci, může být tato kniha nejen silným příběhem, ale také připomenutím, že v tom není sám, a že existuje cesta ven. Především ale ukazuje, že o svobodu člověk nemusí přijít pouze kvůli vnějším okolnostem – někdy ji ztrácíme pomalu, ve chvíli, kdy přestaneme věřit sami sobě.
Kontakt na organizátory: Markéta Hejkalová, ředitelka veletrhu, e-mail: marketa@hejkal.cz, tel.: 777 616 158.
Kontakt pro média na místě: Sabina Netrvalová, Tiskové oddělení Senátu, e-mail: netrvalovas@senat.cz, tel.: 731 124 392.
Markéta Hejkalová 30. července 2026
