Nakladatelství Hejkal / Podzimní knižní veletrh
22. Podzimní knižní veletrh
Czech version 
English version

Havlíčkův Brod, 19. a 20. října 2012

TOPlist
 Partneři Podzimního knižního veletrhu
 Hotely a restaurace
 Seznam vystavovatelů
 Festival Knihy a svoboda/Free the Word Festival
 Dopište Goldflama
 Nejkrásnější knihy 21. Podzimního knižního veletrhu

 

Doprovodný program
Dopište Viewegha!

Zadáním soutěže, pořádané Podzimním knižním veletrhem, Krajskou knihovnou Vysočiny, Českým rozhlasem Region a Deníkem Vysočina, bylo dopsat povídku Michala Viewegha, která se odehrává na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě! Soutěž vyvolala mimořádný zájem a organizátoři by v ní rádi pokračovali i v příštích letech.

Ze zaslaných prací bylo vybráno jedenáct nejlepších a z těch Michal Viewegh vybral čtyři vítěze. Hlavními cenami byly dva zájezdy k moři v hodnotě 10 000 Kč a kolekce knih v hodnotě 5000 Kč a oběd s Michalem Vieweghem.

Vyhlášení vítězů a předání cen se uskutečnilo druhý den 16. Podzimního knižního veletrhu, v sobotu 14. října.

Na tomto místě uvádíme úvodní text Michala Viewegha a 11 prací ze „semifinále“.

Vítězové soutěže

"Semifinálové" texty

Úvodní text Michala Viewegha:

Název - doplní soutěžící

      Richard ve skutečnosti začal kouřit doutníky až v šestačtyřiceti, když definitivně opustil učitelské povolání a založil si malé nakladatelství, nicméně tvrdil, že nakladatelem se stal jen proto, že potřeboval najít povolání, které by se více hodilo k doutníkům, jimž prý holduje od nepaměti; učitel základní školy s drahým doutníkem v ústech mu vždycky připadal směšný, dodával. Někdy podobné věci pronášel v přiznané nadsázce (uměl se docela hezky usmívat očima), jindy však zaujatý výraz v jeho obličeji signalizoval zaraženým posluchačům, že to v podstatě myslí vážně. Jestliže něco opravdu dělal od nepaměti, bylo to neustálé přecházení ze sympatické sebeironie do nesnesitelně zbytnělé sebeúcty: od pondělka do středy si ze sebe a ze své práce dělal místy až nemilosrdnou legraci - a ve čtvrtek se zčistajasna probudil do nálady, kdy i zcela nevinná žertovná poznámka o stáří jeho auta (dvanáct let) představovala v jeho interpretaci nevybíravý osobní útok. Manželka i obě dospívající dcery o tom dávno věděly svoje.
      Onoho říjnového sobotního rána před odjezdem na havlíčkobrodský knižní trh si Richard sám sebe spíše dobíral. U snídaně například tvrdil, že každý člověk potřebuje k harmonickému životu pár skupinek domnělých pitomců, vůči kterým se může kriticky vymezit, nadávat na ně, a ventilovat tak mindráky z vlastního neúspěchu.
      „V mém případě,“ pravil a v koutcích šedomodrých očí se mu utvořily dva vějířky vrásek, „tuhle roli úspěšně hrají-“
      „ - dcery a manželka,“ zasmála se mladší dcera Jana.
      V jejím smíchu byla nejistota pramenící ze skutečnosti, že si obě zmíněné periody otcovy sebereflexe často fatálně pletla. Dnes byl ale naštěstí její odhad správný.
      „Ostatní nakladatelé,“ opravil ji shovívavě Richard. „A samozřejmě autoři.“
      Autorům, jejichž básnické sbírky odmítl vydat (to jest až na jednoho všem), psal zbytečně dlouhé odpovědi, v nichž se opájel svou dovedností nepřekročit hranice obecné slušnosti - a zůstat jízlivý.
      „S výjimkou autorů knih o vitamínech...,“ poznamenala odvážně manželka (jediný komerčně úspěšný titul, který se Richardovi za čtyři roky podařilo vydat, byla totiž barevná publikace o zdravé výživě).
      Richard se zasmál - ale do auta už nasedal poněkud dotčeně.

.... maximálně 2 normostrany dopíší soutěžící

PhDr. Markéta Hejkalová,  Dolní 153, 580 01 Havlíčkův Brod
tel. 569 424 115, e-mail hejkal@hejkal.cz
Aktualizováno: 28. října 2011